> Web kamera Janské Lázně
Webkamera z náměstí a kolonády v Janských Lázních. Pro aktuální zobrazení webkamery klikněte na nadpis.
Webkamera z náměstí a kolonády v Janských Lázních. Pro aktuální zobrazení webkamery klikněte na nadpis.
webkamera na vrcholu Černé hory
Na této online webkameře je výhled z Černé hory směrem od Janských Lázní na Sněžku a Pec pod Sněžkou.
Webkamera na sjezdovce Hofmanky na Černé hoře, Janské Lázně. Pro aktuální zobrazení webkamery klikněte na nadpis.
Kolonáda Janské Lázně
Lázně pro pohybové ústrojí Jánské Lázně
stezka je v provozu v létě i v zimě
Pro rodiny s dětmi a starší občany je k dispozici lázeňský bazén Aquacentrum s venkovními a vnitřími vířivkami, promenáda, Kolonáda, lze podnikat výlety v místě i do okolí. Vrcholek Černé hory, který je spojen s městem Jánské Lázně kabinovou lanovou dráhou, je v létě oblíbeným východiskem jak pěších, tak i cykloturistických tras.
V Jánských Lázních - je nový krytý bazénový komplex s venkovními vířivkami na terase (otevřený pro veřejnost v odpoledních hodinách každý den).
U Jánských Lázních je pro návštěvníky otevřena 1. Krkonošská cyklistická naučná stezka, která je dlouhá 16 km a je vedena po lesních cestách Černé a Světlé hory. Trasa vám nabízí překrásné pohledy na hlavní krkonošský hřeben s jeho dominantou - Sněžkou. Ideálním nástupním místem je horní stanice lanové dráhy. Využijete-li k přepravě lanové dráhy, vyhnete se tak stoupání v délce 6 km a převýšení 600 m.
Pro pěší návštěvníky je v letní sezoně otevřena Naučná stezka černohorské rašeliniště. V okolí Jánských Lázní mohou pěší návštěvníci navštívit vycházkovou trasu Klausový důl cca 200 m za Penzionem Martin, dále pak lázeňské stezky na Středním hřebenu a v Rudolfově údolí.
Podle trutnovského kronikáře Simona Huttla byl teplý pramen v dnešních Jánských Lázních objeven Janem z Chockova, zbrojnošem rytíře Albrechta z Trautenberku: dne 6. června roku 1006. První využívání pramene bylo ryze praktické. Termální voda sloužila k pohonu vodního kola, které uvádělo v činnost hamr na železnou rudu, který byl postaven v blízkosti pramene. První zprávy o používání termální vody ke koupelím jsou až ze čtrnáctého století, kdy majitel panství Zilvar ze Silbersteinu zde nechal zřídit primitivní lázeňské zařízení pro potřeby svého rodu. Byla to dřevěná budova vystavěná nad pramenem. Roku 1485 byla u pramene postavena budova k ubytování. V roce 1495 vyhořel zmiňovaný hamr a na jeho místě byl postaven mlýn. Roku 1621 vymřel rod Silbersteinů a císař zkonfiskoval panství Vlčice, ke kterému Jánské Lázně patřily, za protihabsburský odboj posledního majitele a předal je do vlastnictví Albrechta z Valdštejna, vévody frýdlantského. Ten však již v roce 1628 pro nedostatek peněz dal panství i s Jánskými Lázněmi do zástavy cizí šlechtě.
V roce 1673 byl poblíž pramene položen základní kámen ke kapli svatého Jana Křtitele. Roku 1675 se koupí stal majitelem Jánských Lázní Jan Adolf, kníže Schwarzenberg, který v roce 1677 dal základ dnešnímu lázeňskému místu tím, že dal u pramene postavit šest nových budov a pověřil Dr. Hettmayera sepsáním učeného pojednání o účincích lázeňského pramene.
Jánské Lázně se rozvíjely. V roce 1685 byly v místě 22 domy, mlýn, hostinec a lázeňský dům. Pak však začala sedmiletá válka mezi Rakouskem a Pruskem, která se sice Jánským Lázním vyhnula, ale panství bylo rabováno válčícími vojsky, a to se neblaze projevilo na jeho stavu.
Značná vzdálenost od vlčického panství - od ostatního Schwarzenbergského majetku působila potíže. Proto roku 1788 využil kníže Jan Nepomuk příležitosti a vyměnil je za klášterní statky ve Zlaté Koruně a Borovanech v jižních Čechách. Tak se Jánské Lázně dostaly do církevního fondu spravovaného císařským dvorem. Roku 1790 získal Jánské Lázně od fondu obchodník lněným zbožím František Theer z Hostinného povýšený na svobodného pána ze Silberštejnu.
Roku 1868 přešly lázně do majetku Hugo Wiharda z Libavy a téhož roku do vlastnictví továrníka Steffana taktéž z Libavy. Jánské Lázně se rozšiřovaly a roku 1881 byly povýšeny na městys. Roku 1902 koupila lázně obec. Roku 1920 převzala lázně se vším zařízením, pozemky a prameny akciová společnost a nastalo období největšího rozvoje Jánských Lázní.
Roku 1928 byla uvedena do provozu kabinová lanová dráha na vrchol Černé hory. V roce 1935 dochází k zavedení léčebné metody stavů po dětské obrně podle amerických lázní Warm-Springs. Za druhé světové války sloužily Janské Lázně jako vojenské lazarety a ubytovny pro utečence ze ztracených území.
Po skončení války získávají Jánské Lázně celosvětový ohlas úspěšnosti léčby stavů po dětské obrně. V rámci Marshalova plánu má dojít k vybudování nového lázeňského komplexu. Po událostech v únoru 1948 však z politických důvodů k tomu nedochází, i když již bylo započato s některými výkopovými pracemi. V tomto období se změnily některé hotely a pensiony v odborářské zotavovny, kde se ročně rekreovalo velké množství pracujících.
Došlo ke sloučení bývalé obce Černá Hora s Jánskými Lázněmi. Roku 1965 byly Jánské Lázně povýšeny na město. V roce 1977 byl uveden do provozu televizní vysílač na Černé hoře a roku 1980 nová kabinová lanovka na vrchol Černé hory. Téhož roku byla otevřena dětská léčebna Vesna. V roce 1982 bylo vytvořeno nové lázeňské centrum, které bylo napojeno na starou kolonádu.
Po změně státního režimu v roce 1989 přešly některé hotely a penziony do soukromých rukou, ale lázně jako takové zůstaly státním podnikem. Největší stavbou tohoto období je výstavba areálu Obchodní akademie pro tělesně postižené, uvedeného do provozu v roce 1994.
Lázně Janské Lázně jsou zaměřeny převážně na nemoci pohybového ústrojí, ale nejsou pouze lázeňským střediskem. Jsou střediskem sportovním a rekreačním. Je zde možno provozovat řadu sportů jak letních tak zimních s možností návštěvy mnoha turisticky unikátních míst v nedalekém okolí.
Turistické značené trasy a cyklostezky vedou přímo od Penzionu Martin *** Jánské Lázně. Kam na výlet do Krkonoš?
Nejvyužívanější a nejatraktivnější je kabinová lanovka Černohorský Expres na Černou horu s návazností na další turistické trasy nebo s možností sjezdu teréní koloběžkou či na kolech z Černé hory a Stezka v korunách stromů.
Luisina cesta vede Těsným dolem kolem Černohorského potoku. Dostanete se k ní cestou z centra směrem k Penzionu Martin ***, dále cca 200 - 300 m směrem k Černohorskému potoku. Její název je pojmenován po hraběnce Aloisii Czernin-Morzinové, která se zasloužila o rozvoj oblasti v 2 polovině 19. století. Stavba trvala 5 let a vede až po Pardubické Boudy. Začíná novým mostkem přes Černohorský potok a v šíři 2m vede kolem krásných scenerií na horském potoce s malými vodopády ( nejvyšší má cca 3 m). Příroda je tu krásná, lemována zelenými mechy a kapradím. V horském potoce je i mnoho velkých kamenů, které s proudícím potokem nabízí krásné výhledy v čisté přírodě KRNAPu. Luisina cesta nyní končí po cca 600 metrech. Dál není obnoven druhý mostek, za kterým vede cesta na Pardubické boudy. Toto místo je krásné a zaslouží si Vaši návštěvu.
Od penzionu Martin se vydáte na stezku v korunách pěšky (cca 1,9 km) dvěma směry. První je od penzionu nahoru kolem chaty Lovrana směrem pod čtyřsedačkovou lanovkou, dále se napojíte směrem mírně dolů na asfaltovou silničku (která vede na Černou horu) a jdete kolem boudy až ke STEZCE. Druhá cesta vede kolem lázeňské kolonády směrem k léčebně Vesna a potom lesní cestou až k rozhledně u apartmánů, dále doprava až ke STEZCE. Je možné využít i skibus. U stezky v korunách stromů je parkoviště naproti restauraci Hofmanky, tak je možné také pohodlně přijet automobilem. Odkaz: https://treetop-walks.com/krkonose/
- přírodní rezervace, kde po dřevěných chodnících vede 2 km dlouhá naučná stezka se 6 zastaveními. Přístupné od června do září. Roste tu mnoho druhů mechů rašeliníků, dále suchopýr, klikva, vlochyně či vřes. Černohorské rašeliniště je největší rašeliniště lesního typu v Krkonoších. Leží v sedle mezi Černou horou a Světlou v pramenné oblasti Černohorského potoka na ploše asi 60 ha. Maximální mocnost rašeliniště je 2,5 m a její celkový objem kolem 420 000 m3. Již v roce 1952 bylo vyhlášeno jako státní přírodní rezervace, nyní leží v I. a II. zóně Krkonošského národního parku. Krkonošská rašeliniště jsou území až do dnešní doby nejméně ovlivněná činností člověka. Rašeliniště vzniká z odumřelých částí rašeliníků, mechů a dalších rostlin bez přístupu vzduchu. Má velkou konzervační schopnost, a proto se v něm zachovaly zbytky těl rostlin, živočichů a velké množství pylových zrn. Jejich rozborem se získávají údaje o změnách na rašeliništích a jejich okolí. Vysoké srážky, příznivý tvar terénu – přirozená proláklina, spolu s krátkou vegetační dobou a kyselým podložím (ortoruly) podmínily před 6000 lety vznik Černohorského rašeliniště. Přístupné od 1.6. do 15.10. z Janských Lázní.
- naše nejvyšší hora Sněžka (1602 m) - Vrchol je dosažitelný lanovkou z Pece pod Sněžkou s přestupní stanicí na Růžové hoře. Návštěvníci mohou z malé srubové „Poštovny“ odeslat pohled s razítkem ze Sněžky. Roku 1850 byl na vrcholu Sněžky postavena Slezská bouda, na jejímž místě dnes stojí meteorologická stanice a restaurace s dvěma talířovitými střechami Nedaleko skalního útvaru Vrcholík ležícího na hlavním hřebeni Krkonoš pramení uprostřed Labské louky naše největší řeka Labe. Od roku 1968 je pramen vyzdoben znaky 24 měst, kterými Labe protéká. Oblíbeným cílem návštěvníku je rovněž Pančavský vodopád, který si můžeme prohlédnout po necelých 30 minutách chůze od pramene Labe. na Sněžku jepěkná nenáročná túra přes Černou horu z Jánských Lázní.
několika stupni padá z výšky asi 250 m do Labského dolu, na jehož dně se vinou meandry Labe.
- (Valšovky) Horské samoty pod jižním svahem Vlašského vrchu, založeny pravděpodobně v 18.století. Nachází se zde horská farma Davida Sosny, kde vyrábějí mléčné produkty z vlastních zdrojů.
- Původně romantický hrádek vystavěný nad Temným Dolem jako památka na hraběte Bertholda z a na Aichelburgu zemřelého v roce 1861. Po roce 1883, kdy panství Maršov zakoupila hraběnka Aloise Czernin-Morzinová, hrádek začal chátrat a v roce 1945 byl téměř zapomenutý. Díky Hradní společnosti Aichelburg, která vznikla v roce 1995, byl hrádek obnoven a v roce 2000 zpřístupněn veřejnosti.
- Nejvýchodnější část Krkonoš se značným přírodním bohatstvím, horský hřeben mezi Horním Maršovem, Svobodou nad Úpou a Žacléřem. V 16.- 18. století se na úbočích dolovalo zlato a stříbro. Rýchorská bouda je střediskem ekologické výchovy KRNAPu. Z Jánských Lázní, přímo z oken Penzionu Martin *** jsou nádhezné výhledy na Rýchory.
na polské straně Krkonoš jsou pozůstatky dávného ledovce. Lze je vidět z hlavního hřebene ze 170 m vysoké skalní stěny, nebo je možné si Maly Staw a jeho až 60 m vysokou morénovou hráz, bohatou a cennou vegetaci, prohlédnout zblízka na polské straně.
- ( z něm. „brennen“=hořet ). V minulosti se tu téměř 400 let těžilo černé uhlí (doly na Odolově, v Radvanicích). Hřeben hor se táhne od Petříkovic k Hronovu, nejvyšší vrchol s rozhlednou se jmenuje Žaltman - 739 m.
- katolický z r. 1814 a evangelický kostel z let 1783 – 1785, nalezneme zde pěkné lidové roubené stavby, z nichž nejzajímavější je tzv. Mikuláškův Mlýn na říčce Jizerce.
- Kuks je národní kulturní památka. Barokní komplex budov založený koncem 17. století hrabětem F.A. Šporkem jako lázně se 3 léčivými prameny. Dnes se v areálu nachází špitál, klášter, lékárna s dobovým nábytkem a nádobím, park a veřejnosti nepřístupná hrobka Šporků. Nejvýznamnější součástí výzdoby jsou bezesporu Braunovy pískovcové sochy v nadživotní velikosti. Doporučujeme navšívit po cestě do Jánských Lázní.
patří k nejvýznamnějším v Evropě a je díky počtu chovaných zvířat největší v ČR (přes 2000 kusů ve 300 druzích na ploše 72 ha). Specializace na africké kopytníky a nosorožce, dále pak na šelmy, primáty a ptáky. ZOO je vzdáleno od Jánských Lázní cca 25 minut jízdy autem.
- Pískovcová skalní města s mnoha hezkými skalními útvary a jezírky, 1700 skalních věží - ráj pro horolezce. Zážitky ze skal umocňuje malý a velký vodopád a plavba na velkých pramicích po jezírku uprostřed skal. Z Jánských Lázní - přes hodinu jízdy autem.
1/ Lobkovicovou cestou - Nenáročná, pohodlná trasa, převážně lesem, pasekami a po většinou z kopce. Černá hora, hor. st. lanovky - Černá bouda 1 km - Javoří důl, vodojem 2 km - Pod Kolínskou boudou 3 km - nad Železným dolem 6 km - Zrcadlovky - 7,5 km - Nad Hoffmannovou boudou 9 km - Janské Lázně, kolonáda 12,5 km Popis lanovkou z Janských Lázní na vrchol Černé hory ( 1299 m n.m. ), po červeně značené turistické cestě vzhůru kolem Sokolské boudy, kiosku, Rachotovy boudy k horskému hotelu Černá bouda. Červená pokračuje dolů Černou pasekou podél lyžařského vleku, pak lesem dolů k rozcestí se žlutou značkou, následuje prudký sestup Václavák a jsme u Rozcestí Javoří Důl, vodojem. Nedaleko křižovatky zelené a žluté značky stojí ( vpravo ) vyhlídková věž. Pokračujeme dál po červené, mírně dolů nad horním okrajem Javořího dolu (výhledy), pak o něco prudčeji k rozcestí Pod Kolínskou boudou. Dáme se vlevo po modré a žluté značce. Žlutá po chvíli zamíří dolů do údolí Stříbrného potoka, my se držíme modré - stoupá mýtinou k rozcestí cest pod Zrcadla ( 1243 m ). Tady stoupání končí - vpravo je pěkný pohled na Lučiny a Liščí horu. Cesta se stáčí vlevo ve svahu Železného dolu, zahneme vlevo a asi 700 metrů stoupáme jihozápadním úbočím Zrcadel. Dojdeme až k závěru Železného dolu. Kamenitým korytem spěchá malý potok, aby se spojil s potokem Čistá. Za potokem se cesta stáčí ostře vpravo - dovede nás k rozcestí u chaty Vendlovky na kraji enklávy Zrcadlových Bud ( Zrcadlovek ). Naše modrá pokračuje po široké cestě, překročí Zrcadlový potok a vyústí na horskou silničku a zdolává stoupání ve stráni Černé hory. My však stoupat nebudeme - vydáme se po ní vpravo dolů, po 600 metrech přijdeme k orientačnímu místu Nad Hoffman. boudou, kde končí žlutá značka ze Svobody nad Úpou a Zlaté vyhlídky. Silnička, po které nepřetržitě klesáme, sleduje tzv. Lobkovicovu cestu, která před lety zásluhou Lobkoviců spojila Janské Lázně s Černým Dolem přes Zrcadlovky a Železný Důl. Sestup skončí v zatáčce poblíž Ludvíkovy boudy nad západním okrajem Janských Lázní. Tady se dáme vlevo na užší silničku a vzápětí vpravo dolů po lesní cestě. Dojdeme na louku pod lyžařským vlekemu Janských Lázní, přejdeme silnici, po ní vlevo kolem kostela dojdeme ke kolonádě Jánské Lázně.
2/ Za majestátem Černé hory - Seznamuje s historií a pozoruhodností Janských Lázní a Černé hory Janské Lázně, kolonáda - Jánské Lázně, Pension Martin 0,5 km - Těsný důl, rozc. 2,5 km – Zinnecker. Boudy 3 km - Sokolská bouda 4,5 km - Černá b. 5 km - Velké Pardubické Boudy 6 km - Modré kameny - 9 km - Modrokamenná b. 10,5 km - Jánské Lázně, Pension Martin 12,6 km - Jánské Lázně, kolonáda 13 km Popis na cestu se vydáme z náměstí od kolonády, povede nás červená turistická značka. Obejdeme Janský dvůr a stoupáme silničkou svahem, po ní jdeme krátce vlevo kolem minigolfu. Za autobusovou zastávkou se dáme vpravo na úzkou asfaltovou vozovku kolem Penzionu Martin ***, v závěru začne stoupat k lesu, kde končí. Vstoupíme do lesa a začínáme vytrvale stoupat. Kamenitá cesta zvaná Zvonková, nám asi po kilometru nabídne pohled do Těsného dolu, zvaného též Klausenský či Klausovo údolí. Je to strmá rokle mezi Černou a Světlou horou, protékaná Černohorským potokem. V závěru bočního údolí je turistické rozcestí. Začíná tu žlutá značka, mířící přes Černou b. do Velké Úpy. Naše červená zahýbá ostře vlevo a prudkým stoupáním nás dovede k ohybu silničky, která je hlavní přístupovou komunikací na Černou horu. Vlevo pod zatáčkou jsou Zinneckerovy boudy, zvané též Loučné. Zbývající část výstupu bude snazší, absolvujeme jej totiž po silnici. Stále stoupáme, zprvu mírně, pak prudčeji, podejdeme lyžařský vlek, o kus dál těleso lanové dráhy. Vystoupáme až k objektu Sokolská boudy. Za Sokolskou b. nás červená značka vede ke kiosku a Rachotově boudě, vlevo odbočuje silnička k televiznímu vysílači na vrcholu Černé hory. My pokračujeme mírně dolů k hotelu Černá bouda. Přehlédneme odtud nejvyšší vrcholy střední a východní části hor - od západu Kotel, Liščí horu, Zadní Planinu, Luční horu, svah modrého dolu s místem, kde se na naší straně nejdéle drží sníh a odtávající sněhové pole svým tvarem připomíná mapu (bývalé) republiky, dále Studniční horu, Obří důl a Sněžku, Růžovou horu, Obří hřeben, Svorovou horu i Pomezní hřeben. U Černé b. na křižovatce turistických cest zahneme vpravo modře značenou spojovací cestu, která klesá lesem, za zatáčkou přetne širokou cestu a dovede nás k rozcestí U Pardubických Bud. Tady se napojíme na značku zelenou a pokračujeme po ní v přímém směru k louce se samotami Velké Pardubické Boudy. Od bud vede pěkná asfaltová silnička, populární mezi lyžaři pod názvem Cesta T-T weg. Vede nás ve svahu Světlé hory nad Těsným dolem, v ostré levotočivé zatáčce silničku opustíme a dáme se vpravo pěšinou po žluté značce k výraznému skalisku, které je součástí skupiny Modrých kamenů. Modré kameny jsou ( 964 m ) jsou křemencová skaliska, některá vysoká až 15 metrů. Pěšina kličkuje tímto miniaturním skalním městem, nakonec se stočí vlevo a výrazně klesá až k silničce u Modrokamenné boudy. Po silničce prochází modrá značka, po které se pustíme vpravo dolů. Po chvíli odbočíme vlevo na cestu, která zkracuje serpentinu a znovu vyústí na asfaltovou vozovku. Kolem několika chat klesneme až k lesíku u Černohorského potoka, přejdeme jej a kolem fotbalového hřiště, Penzionu Martin zamíříme k hlavní silnici do centra Jánských Lázní.
3/ Krkonošská promenáda - Vyhledávaná pro množství výhledů, s mnohými možnostmi občerstvení a pro snadnou dostupnost lanovkou, snadná i náročná. Jánské Lázně - Sokolská bouda 5 km - Černá b. 5,5 km - Lučiny, Pražská bouda 8,5 km - bouda Mír 9,5 km - Liščí louka 12 km - Chalupa na rozcestí 15 km - Výrovka 16,5 km - Pec pod Sněžkou 21,5 km Popis z náměstí v Jánských Lázních jdeme po červené a potom samostatně za stálého stoupání po tzv. Zvonkové cestě na Zinneckerovy boudy s prvními výhledy do Podkrkonoší. Po dalším výstupu se nacházíme na vrcholové luční enklávě Černé hory, vzniklé tu při hospodaření z Volských Bud. Po výstavbě první lanovky na Černou horu 1928 ) zanikly a vystřídaly je hotely Sokolská bouda a Horský hot. Zakrátko se ocitáme na další pěkné loučce s novostavbou Černé b. Zde se nám nabízí prvně krásné panorama vnitřních Krkonoš, jemuž vévodí Sněžka. Zde je možné odbočit na značkovaný okruh Černohorským rašeliništěm. Červená značka nás vede po překročení Javořího potoka na Lučiny s Kolínskou, Pražskou a dalšími boudami. Zde další krásné výhledy na hřebenové partie, ale také dolů do jednotlivých údolí, sbíhajících se do centra Pece pod Sněžkou. Na Hrnčířských Boudách mezi skupinou chat s Náchodskou, Mírem a Hájenkou neopomeňme najít stavení s kdysi nejvýše položenou školičkou u nás (s emblémem HS), kde se scházelo 5 - 12 dětí. Pak červená značka vede do prostorů Liščí hory. Po občerstvení v chalupě na Rozcestí přecházíme na další červenou značku, která vede z Vrchlabí na Luční boudu. Jde o širokou zásobovací cestu se zpevněným povrchem mezi klečovými porosty, které však jen občas zacloní pěkné vyhlídky. Sleduje trasu staré Slezské cesty, nejstaršího přechodu přes Krkonoše do Slezska, která se připomíná od 15. století, ale je možné, že byla používána dříve. My cestu opustíme na křižovatce u Výrovky a sestoupíme do Pece pod Sněžkou přes Richterovy Boudy po zelené (případně později červené) značce. Autobusem se pak přes Svobodu nad Úpou vrátíme do Jánských Lázní.
Nástup je možné zkrátit výjezdem lanovkou o 5 km a 650 m výškového rozdílu. Vhodné úniky z hřebenovky pro špatné počasí nebo únavu Černá hora - Sokolská bouda - Zrcadlovky - Černý Důl 5 km a autobusem zpět do Jánských Lázní 2. Rozcestí před Kolínskou boudou a pak buď : Javoří důl - Velká Úpa (autobus na Svobodu a Jánské Lázně) nebo Vavřincův důl - křižovatka (autobus na Svobodu nad Úpou a Jánské Lázně) 3. Hrnčířské Boudy - Husova bouda - Pec pod Sněžkou (bus) 4. Chalupa na Rozcestí - Severka - Pec pod Sněžkou (bus)
4/ Rozhledna - Panorama na Černé hoře. Je to původní sloup lanové dráhy ve vzdálenosti 100 metrů od horní stanice současné lanovky, směrem k lyžařskému vleku Anděl. Ve výšce 21 metrů se nachází vyhlídková plošina, odkud se nabízí krásný kruhový pohled nejen do kraje, ale i na značnou část Krkonoš. Na konstrukci rozhledny je umístěna panoramatická kamera, která každé ráno od 8.00 na programu ČT 2 informuje o počasí, povětrnostních podmínkách, stavu sjezdových, běžeckých tratí a dalších aktualitách. Modré kameny Několik křemencových skalek na jižním úbočí Světlé hory přístupných po TZC. Z nejvyšší je za pěkného počasí hezký výhled do kraje.
5/ Černohorské rašeliniště - V plochém sedle mezi Černou a Světlou horou zhruba na 60 ha vzniklo největší rašeliniště lesního typu v Krkonoších. Tyto lesní rašeliniště se oproti rašeliništím nelesních vyznačují např. větším výskytem suchopýrů a ostřic. Největší hloubka (mocnost) Černohorského rašeliniště je až dva a půl metru a celkový objem rašeliny je cca 420 000 m3. Přístupné obvykle od 1.6. do 15.10.
6/ Farma na Vlašských boudách První lidé v Krkonoších dolovali a zpracovávali nerostné suroviny. Tato činnost si vyžádala velké množství dřeva, které bylo používáno jako stavební dříví, surovina pro výrobu dřevěného uhlí potřebného v pecích na zpracování rud a také bylo po Labi splavováno do Kutné Hory pro potřeby tamních dolů. Kolem bud postavených na odlesněných pasekách a nad horní hranicí lesa vznikaly první senné louky a pastviny, které sloužily jako zdroj potravy pro chovaný dobytek, zejména pro krávy, kozy, výjimečně ovce. Mléko těchto zvířat bylo dále zpracováváno na sýry a další mléčné výrobky. Krkonošské sýry ochucené práškem z místních bylin byly ceněným vývozním artiklem. Mléčná farma je jedna z velmi mála horských farem, založených na principu budního hospodářství, kde v 21. století člověk žije z krav chovaných pro mléko tradičním způsobem.
· Pec pod Sněžkou · Špindlerův Mlýn · Stezka v korunách stromů Janské Lázně https://treetop-walks.com/krkonose/ • golfové hřiště v Mladých Bukách (5 km) · Adršpašsko-teplické skály (40 km) · Liberec Aquapark (65 km) · Aquapark Špindlerův Mlýn · ZOO-Safari Dvůr Králové (35 km) info na https://safaripark.cz/ · vyhlídkové lety Vrchlabí info na http://www.lkvr.cz/cz/index.htm, popis okolí Černé hory je uveden http://ceskehory.cz/cernahora. Pro další informace navštivte také www http://penzionmartin.cz